Vnitřní členění — PRAHA iNFO

• Městské obvody
• Správní obvody
• Městské části
• Katastrální území (obce)

Hlavní město Prahu můžeme členit jednak z hlediska samosprávného, podle výkonu státní správy, podle zákona o územním členění státu, podle katastrálního vymezení a nakonec i podle statistické klasifikace.

Samospráva: městské části

Z hlediska samosprávného se hlavní město Praha člení na 57 městských částí, jejichž postavení a působnost je stanovena Zákonem o hlavním městě Praze a Statutem schvalovaným zastupitelstvem hl. m. Prahy. Městské části jsou spravovány zastupitelstvy městských částí, jejich radami a úřady městských částí. Statut hlavního města určuje, které pravomoci v samostatné působnosti města a které pravomoci přenesené působnosti státní správy vykonává pro své území nad rámec zákona všech 57 městských částí.

Státní správa: správní obvody

Některé působnosti státní správy, které zákony přenášejí na město Prahu, Statut dále přenáší na 22 městských částí (Praha 1 - Praha 22), které tyto přenesené působnosti vykonávají i pro další městské části přidělené do jejich správního obvodu. Některé správní obvody zasahují do více původních územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Správní obvod Praha 11 zasahuje do územních obvodů Praha 4 i Praha 10.

Územní členění státu: městské obvody

Stále trvá i rozdělení na 10 městských obvodů. Platí od r. 1960 shodně s vymezením okresů a původních krajů. Postupně přestaly být samosprávnými jednotkami i obvody pro státní správu. Dosud jsou z nich odvozeny obvody soudů, policejních ředitelství a České pošty. Deseti obvodů se užívá i na tabulkách označujících ulice, budovy, sloupy veřejného osvětlení. Dnešní městské části Praha 1 až Praha 10 vznikly jako zbytky původních obvodů.

Evidence pozemků a nemovitostí: katastrální území (tzv. čtvrti)

Třebaže od roku 1949 jsou městské obvody vytyčovány bez přílišného ohledu na historické hranice obcí a čtvrtí, takzvaná katastrální území jsou stále základní územní jednotkou. Katastrální území jsou v podstatě území původních obcí, měst a městkých částí, ze kterých byla Praha sloučena. Jejich výčtem Zákon o hlavním městě Praze definuje území Prahy. Území hlavního města Prahy tvoří 112 katastrálních území. Ne každá čtvrť je však samostatným katastrálním územím, například Barrandov je součástí k. ú. Hlubočepy a Spořilov a Zahradní Město jsou součástmi k. ú. Záběhlice. Některá katastrální území jsou rozdělena do více městských částí, například Vinohrady dokonce do pěti. Čtvrť Žižkov je tak například rozdělena mezi Prahu 3 a Prahu 8. Podle katastrálních území jsou číslovány domy popisnými čísly a evidovány pozemky. Název katastrálního území bývá vyznačen na tabulích označujících čísla domů a názvy ulic.

Statistické vymezení (podle CZ-NUTS)

Z hlediska statistiky jsou všechny územně správní celky klasifikovány podle Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS (NUTS 1 je největší celek na úrovni státu; NUTS 4 jsou nejmenší celky, které byly v rámci ČR přiřazovány k okresům).

Hlavní město Praha je jedním ze tří krajů, které jsou klasifikovány současně pro úroveň NUTS 2 a NUTS 3 (takovéto postavení mají ještě kraje Středočeský a Moravskoslezský).

V Praze v době zavedení klasifikace CZ-NUTS platilo administrativně správní rozdělení 57 samosprávných městských částí do 15 správních obvodů. V návaznosti na to bylo jako statistické jednotky NUTS 4 označeno těchto 15 správních obvodů. » Více informací hledejte na stránkách Českého statistického úřadu.